31. prosinec

Viktor Dyk (1877)

Anthony Hopkins (1937) 

30. prosinec 

Josef Bohuslav Foerster (1859)

Joseph Rudyard Kipling, anglický prozaik, básník a publicista se narodil 30. prosince 1865 v Bombaji, do Indie se vrátil později jako novinář a jeho tvorba je spojena s tematikou britského kolonialismu. V poezii, psané baladickou nebo hymnickou formou, oslavuje britskou koloniální politiku jako civilizační poslání a povinnost, vysoko cení mužné vlastnosti jejích zprostředkovatelů, např v Prostých povídkách z hor. Nejznámnější jsou díla s dětským hrdinou: román Kim, chlapecký románek Stateční kapitáni, humorná knížka z prostředí anglické střední školy Stopka a spol., Bajky i nebajky a zejména dvě Knihy džunglí o chlapci vyrůstajícím mezi divokými zvířaty. Stal se laureátem Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1907. Kipling zemřel 18. ledna 1936 v Londýně. http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=13843

29. prosinec 

Charles Goodyear (1800) - vynálezce

Josef Beran, český teolog a duchovní, arcibiskup pražský, se narodil 29. prosince 1888 v Plzni. Studoval v Římě, v roce 1911 byl vysvěcen na kněze. Po návratu do Čech působil jako kaplan, pak od roku 1917 jako profesor náboženství a pedagogiky a později i ředitel na učitelském ústavu kongregace chudých školských sester sv. Anny v Praze. V roce 1929 byl povolán jako učitel pastorální teologie na pražský arcibiskupský seminář, jehož se stal roku 1932 rektorem. Byl také docentem a profesorem na Teologické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1942 – 45 vězněn nacisty v Terezíně a Dachau. 1946 arcibiskup pražský, po únoru 1948 odmítl podřídit církev komunistickému režimu. Byl plně oddán vlasti a církvi a právě v únorových dnech 1948 vydal pastýřský list se známými slovy "Nemlč arcibiskupe! Nesmíš mlčet!". V letech 1949 – 1963 byl internován v různých věznicích, 1963 amnestován (se zákazem pobytu v Praze). 1965 po jmenování kardinálem odjel do Vatikánu. Na 2. vatikánském koncilu přednesl projev O svobodě svědomí, v němž mj. vyslovil požadavek rehabilitace J. Husa. Kardinál Josef Beran zemřel 17. května 1969 v Římě a jako jediný Čech a také jediný, kdo nebyl papežem, je pochován v kryptách pod bazilikou sv. Petra.

28. prosinec 

Woodrow Wilson (1856), 

John von Neumann (1903)

Friedrich Wilhelm Murnau (vlastním jménem F. W. Plumpe), německý a americký filmový režisér, se narodil 28. prosince 1888 v Bielefeldu (Německo). Od expresionismu (Upír Nosferatu, Fantom, Žena ďábel) přešel k realismu (Poslední štace, Tartuffe, Faust, Východ slunce). Svůj osobitý styl si zachoval i po odchodu do Hollywoodu (Čtyři ďáblové, Chléb náš vezdejší, Tabu). Jeho neslavnějším filmem je Nosferatu, natočeným podle románu Dracula, jehož autorem je Bram Stoker a podle kterého Werner Herzog natočil remake v r.1979. Murnau zemřel 11. března 1931 v Santa Barbaře v Kalifornii.  http://www.csfd.cz/reziser.php?3017 česká biografie a filmografie

27. prosinec 

Jan Jessenius (1566)

Jan Campanus Vodňanský (1572)

Louis Pasteur (1822) - zakladatel mikrobiologie a imunologie

Zikmund Winter (1846)

Adolf Kašpar (1877)

Jaroslav Vojta (1888)

Marlene Dietrich (1901)

Jiří Sovák (1920)

Gérard Depardieu (1948)

Johannes Kepler (někdy psáno také Keppler), německý matematik, astronom a astrolog, se narodil 27. prosince 1571 v městečku Weil der Stadt nedaleko Württenburgu. V nedalekém Tübingenu studoval astronomii u významného astronoma té doby, kterým byl heliocentrista Michael Mästlin (1550 - 1631). Ve Štýrsku se stal zemským matematikem a profesorem evangelického lycea ve Štýrském Hradci. Po potlačení evangelicismu ve Štýrsku byl vypovězen ze země a odešel do Prahy, kde byl zprvu spolupracovníkem Tychona Brahe a pak císařským matematikem na dvoře Rudolfa II. V Praze a v Čechách působil v letech 1600–1612. Zde také v roce 1609 (ve spisu Astronomia Nova) publikoval své první 2 zákony, kterými se řídí pohyb planet. Poté opouští Prahu a přestěhoval se do hornorakouského Lince, kde působil jako profesor stavovského gymnázia v l. 1613–27. Poslední tři roky svého života strávil ve službách Albrechta z Valdštejna v Praze a v Zaháni. Zemřel po krátké nemoci 15. ledna 1630 v Regensburgu. Keplerovy zákony První Keplerův zákon (1609): Planety se pohybují kolem Slunce po elipsách, které jsou málo odlišné od kružnic, v jejichž společném ohnisku je Slunce. Druhý Keplerův zákon (1609): Obsahy ploch opsaných průvodičem planety za jednotku času jsou konstantní. Třetí Keplerův zákon (1619): Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet se rovná poměru třetích mocnin hlavních poloos jejich trajektorií.   Další odkazy: http://www.converter.cz/fyzici/kepler.htm http://www.phil.muni.cz/fil/scf/kepler.html

26. prosinec 

Henry Miller (1891)

Mao Ce-tung, čínský politik a předseda ústředního výboru komunistické strany Číny v letech 1943 – 76 se narodil 26. prosince 1893 v Xiang Tan (Shao Shan), Hunan. Od roku 1928 stál v čele revoluční vlády na jihu země, která vedla válku proti Kuomintangu. Do čela komunistické strany ho přivedl dlouhý pochod 1934 – 35 a zkušenosti vojenského vůdce. Mao Ce-tung je považován za tvůrce komunistické Číny. Vypracoval vlastní pojetí marxismu, maoismus. Realizace socialismu s pomocí taktiky „velkého skoku vpřed“ a kulturní revoluce však přinesla politickou destabilizaci země a hospodářské problémy, důsledkem bylo několik miliónů lidských obětí. V 60. letech došlo k zjevnému vytváření Maova kultu, v 70. letech přenechal rozhodný vliv své manželce Ťiang Čching a jejím spolupracovníkům. Po jeho smrti (zemřel 9. září 1976 v Pekingu) došlo ke kontrolované demaoizaci, která neměla větší vliv na směr vývoje v Číně. http://www.spartacus.schoolnet.co.uk/COLDmao.htm (anglická biografie) http://stoplusjedna.newtonit.cz/stare/199905/02/so05a30a.asp (česky)

25. prosinec 

Maurice Utrillo (1883)

Milada Horáková (1901)

Sir Isaac Newton [njútn], anglický matematik, fyzik, astronom a filosof, zakladatel klasické mechaniky a objevitel gravitačního zákona, se narodil ve Woolsthorpe v hrabství Lincolnshire 25. prosince 1642 v rodině statkáře. V roce 1665 získal hodnost bakaláře svobodných umění na Trinity College v Cambridge. O tři roky později nastoupil na univerzitu jako profesor matematiky. V roce 1672 byl přijat za člena Královské společnosti a od roku 1703 až do své smrti zastával v této společnosti post prezidenta. V roce 1705 byl královnou Annou povýšen do šlechtického stavu. Sir Isaac Newton je považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců všech dob, či dokonce za zakladatele moderní fyziky a vědy obecně. Jeho pohybové zákony (zákon setrvačnosti, zákon síly, zákon akce a reakce) jsou třemi základními kameny klasické fyziky. Mezi jeho další významné teoretické i praktické práce patří například objev gravitačního zákona, teorie diferenciálního a integrálního počtu a sestrojení prvního zrcadlového dalekohledu. Nelze opomenout, že Newton byl silně věřící člověk. Tvrdil, že gravitace je přímou akcí boha, stejně jako všechny síly řádu a vitality. Absolutní prostor měl pro Newtona zásadní význam, protože prostor pro něj představoval sídlo Boha a jako takové muselo být základním souřadným systémem. Newton zemřel 20. března 1727 v Kensingtonu, Londýn. Pokud zjistíte rozdíl v uváděném datu narození a úmrtí, podívejte se na vysvětlení: newton.htm Další odkazy: http://www.converter.cz/fyzici/newton.htm http://www.newton.cam.ac.uk/newtlife.html http://scienceworld.wolfram.com/biography/Newton.html http://www.zivotynawebu.net/isaac-newton.php

24. prosinec 

Jiří Hanzelka (1920)

James Prescott Joule [džaul], britský fyzik, člen Královské společnosti v Londýně a Francouzské akademie věd se narodil 24. prosince 1818 v Salfordu u Manchesteru. Spoluobjevitel zákona o zachování energie. S W. Thomsonem lordem Kelvinem studoval vlastnosti plynů a zjistil, že při rozpínání plynů dochází ke snížení jejich teploty (nazváno Jouleův-Thompsonův jev). Na tomto jevu bylo založeno zkapalňování technických plynů.. V roce 1843 James Joule objevil vztah mezi množstvím tepla a mechanickou prací. Pojednání odeslal do British Association for the Advancement of Science - význam práce a Jouleho kvality rozpoznal právě Kelvin. Do roku 1847 totiž byla Jouleho práce odmítána. Joule byl ve vědeckých kruzích považován za amatéra. K dalším vědcům, kteří Jouleho podporovali patřili Michael Faraday a George Stokes. Díky této podpoře James Joule mohl v roce 1849 přednést v Královské společnosti svůj spis On the Mechanical Equivalent of Heat (1845). Joule uveřejnil celkem 97 vědeckých prací. V letech 1872 - 1887 zastával James Joule funkci prezidenta British Association for the Advancement of Science. Joule zemřel 11. října 1889 v Sale. http://www.answersingenesis.org/docs/3277.asp Joule (zn. J) je jednotkou SI pro práci. (Užívá se i jako jednotka energie).

23. prosinec 

Akihito (1933) - japonský císař

Mikuláš Dačický z Heslova, český spisovatel, se narodil 23. prosince 1555 v Kutné Hoře. Legendami opředený měšťan s rytířským erbem, "rodilý rváč a soubojník, věčný sudič a vždy žíznivý milovník plného korbele, neúnavný přelétavý ctitel ženského pohlaví, nepřítel a posměšník mnichů a jeptišek, a přitom upřímně, hluboce náboženský kališník, vroucně uvědomělý Čech a nepřítel všeliké cizoty" (jak o něm píše literární historik J. Vlček). Dačický však byl podstatně problematičtější postava, než jak jej vylíčil Ladislav Stroupežnický anebo film Cech panen kutnohorských. Dačický byl postrachem svého města, žil z dědictví po svém otci a proslul jako povaleč, pijan a rváč. Jeden jeho souboj končí v roce 1582 smrtí soka (pana Felixe Šťastného Novohradského z Kolovrat) a vězením. Teprve ke stáru krev Dačického vychladla a stává se z něj moralista. Sepisuje Paměti, v nichž zachytil události od roku 1575 do roku 1626. Nejobšírnější a nejzajímavější je část pojednávající o rušných událostech před českým stavovským povstáním a o prvních důsledcích jeho porážky. Ke svým záznamům připojil Dačický i zápisy pořízené jeho předky z matčiny strany, sahající až do poloviny 15. století. Zároveň s prací na Pamětech dostávala konečnou podobu i jeho sbírka básní nazvaná Prostopravda. Vedle "frejířských" veršů obsahuje i básně mravokárné, vlastenecké a satiry, zejména na katolickou církev. Dačického dílo svým realistickým zobrazením života a mravů přispívá k pochopení doby, v níž žil. Mikuláš Dačický z Heslova zemřel 25. září 1626 v Kutné Hoře. Ze sbírky Prostopravda: Když pes psu blechy vybírá, pokoj mezi nima bývá. O kost hned zle mezi nimi, rvou jse s sebou i s jinými. Nedobře jest s takovými lidmi v tom nápodobnými.

22. prosinec 

František Xaver Šalda (1867)

Edgar Varèse (1883)

Giacomo Puccini [pučíny] (plným jménem Giacomo Antonio Domenico Michele Secondo Puccini), vášnivý lovec vodních ptáků, zvěře a krásných žen, jak sám sebe nazýval, se narodil 22. prosince 1858 v italské Lucce. Pocházel z rodiny s nevšedním hudebním nadáním s více než stoletou tradicí. Všichni jeho předkové byli varhaníci a sám Giacomo byl natolik talentovaný, že již ve svých 14 letech mohl přejmout dědičný varhanický úřad. V té době začal i komponovat. Ve svém rodném městě byl velmi oblíben, přesto zanedlouho nastoupil na Milánskou konzervatoř. V té době vypsalo Songozovo hudební nakladatelství soutěž o nejlepší jednoaktovou operu a to jej inspirovalo ke složení své první opery Bludičky. Soutěž sice nevyhrál, ale šťastná souhra náhod mu otevřela dveře do operního světa. V roce 1884 se konala slavná premiéra, jejíž úspěch zajistil Puccinimu stálý plat u největšího milánského nakladatele Ricordiho. Jeho druhá opera v pořadí - Edgar, ač přijata opět s obrovským ohlasem, se stala pro jeho další operní tvorbu významným mezníkem. Uvědomil si , že libreto opery je téměř stejně důležité, jako hudba sama. Ve srovnání s jinými operními skladateli složil pouze 12 oper. Byl známý svou náročností a bezohledností při výběru libret a při jejich úpravách do konečné podoby. Charakteristickým znakem jeho děl je společný ústřední motiv – žena, žena, která se obětuje. Co se žen v jeho osobním životě týče, ovlivnil mimo jiné uměleckou dráhu  Emy Destinové. Seznámili se v Londýně a jejich spolupráce pokračovala i v Americe. Napsal pro ni hlavní roli v Děvčeti ze západu. Hovořilo se tehdy o veliké lásce Pucciniho k Emě. Následkem onemocnění rakovinou hrtanu (byl vášnivým kuřákem – za noc i 100 cigaret !) tento genius italské opery zemřel po těžké operaci 29. listopadu 1924 v Bruselu. http://www.bohemianopera.com/puccini.htm http://www.edinboro.edu/cwis/music/cordell/comp-puccini.html http://www.r-ds.com/opera/pucciniana/life.htm http://www.klasika.wz.cz/Zivotopisy/puccini/puccini.php

21. prosinec 

Zdeněk Fibich (1850)

Иосиф Виссарионович Сталин - Stalin (1879)

Heinrich Böll (1917)

Arnošt Lustig (1926)

Frank Vincent Zappa [zapa], legendární americký zpěvák a hudební skladatel, významný představitel rockové hudby, se narodil 21. prosince 1940 v Baltimore (Maryland, USA). Proslavil se jako autor avantgardních alb i jednoduchých rockových písniček s bizarními texty. V roce 1966 založil skupinu The Mothers Of Invention. Věnoval se i jazzu a tvorbě filmové hudby. Z alb: Uncle Meat, Lumpy Gravy, Hots Rats, Yellow Shark. Po roce 1989 navštívil i Českou republiku. Frank Zappa zemřel na rakovinu 4. prosince 1993 v Laurel Canyonu, Los Angeles. Zappův podrobný životopis v češtině včetně rozsáhlé diskografie najdete na http://kytary.muzikant.cz/person/zappa/zappa.htm Oficiální Zappovy stránky najdete na http://www.zappa.com

20. prosinec 

sv. Jan Sarkander (1576)

Pieter de Hooch (1629)

Robert Van de Graaff (1901)

Jaroslav Heyrovský, český vědec, fyzikální chemik, objevitel polarografie se narodil 20. prosince 1890 v Praze. Už od mládí se zajímal o přírodní vědy a dělal první chemické pokusy. Studoval na akademickém gymnáziu v Praze, kde se jeho zájem soustředil především na fyziku, chemii a matematiku. V roce 1909 se zapsat na filozofickou fakultu Karlova univerzity (matematika, fyzika, chemie), ale už v následujícím roce studoval na Univerzity College v Londýně. Hodnost bakaláře získal v roce 1913 a začal pracovat na dizertační práci. Jeho studia však přerušila I. světová válka. Při rigorózní zkoušce se seznámil s problematikou rtuťové kapkové elektrody, která sloužila k měření povrchového napětí rtuti. Této problematice se usilovně věnoval několik let. Jeho pracovní úsilí bylo korunováno 10. února 1922, kdy objevil elektrolýzu se rtuťovou kapkovou elektrodou, tj. elektrochemickou metodu sloužící zejména pro účely chemické analýzy. Heyrovský si byl vědom významu tohoto objevu a ihned se skupinou spolupracovníků zahájil další výzkumy. Jeho objev, od roku 1925 zvaný polarografie, budil zájem po celém světě. V roce 1922 byl jmenován mimořádným a v roce 1926 prvním řádným profesorem fyzikální chemie na Karlově univerzitě. V témže roce také se svým japonským spolupracovníkem zkonstruovali polarograf, přístroj na automatickou registraci měřených veličin. Od roku 1952 byl profesorem a v letech 1950–63 ředitelem polarografického ústavu ČSAV. Za svůj objev polarografické metody a jejího využití a analytické chemii převzal 10. 12. 1959 z rukou švédského krále Gustava VI. Nobelovu cenu. Obdržel mnoho čestných doktorátů a jiných ocenění. Polarografie se stala největším přínosem československé vědy světové vědě ve dvacátém století. Jaroslav Heyrovský zemřel v Praze 27. března 1967 a je pohřben na Vyšehradě.

19. prosinec 

Antonín Zápotocký (1884) 

Edith Piaf (1915) 

Leonid Iljič Brežněv, Леонид Ильич Брежнев - sovětský politik, se narodil 19. prosince 1906 ve vesnici Kamenskaja (dnešní Dněprodzeržinsk) na Ukrajině v rodině dělníka. Stranickou kariéru začal na Ukrajině v 30. letech minulého století. Za války politický působil jako komisař v armádě, dosáhl hodnosti generálporučíka. V roce 1950 se stal prvním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany (ÚV KS) Moldávie, v letech byl 1954 – 56 prvním tajemníkem ÚV KS Kazachstánu, v roce 1957 se stal členem politbyra, v letech 1960 – 64 a od roku 1977 byl předsedou Nejvyššího sovětu. V roce 1964 se aktivně podílel na pádu N. S. Chruščova a byl poté jmenován prvním tajemníkem. Od roku 1966 byl generálním tajemníkem ÚV KSSS. Vnitřní politika Brežněva se vyznačovala stagnací, zahraniční politika agresivitou, posilováním impéria a jeho vojenské moci, přestože se Brežněv propagandisticky hlásil k mírovému soužití se Západem. Byl hlavním strůjcem okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. V posledních letech vlády byl nemocen. Brežněv zemřel v Moskvě 10. listopadu 1982.

18. prosinec

František Ferdinand d'Este (1863)

Paul Klee [klé], německý malíř švýcarského původu, se narodil 18. prosince 1879 ve švýcarském Münchenbuchsee. Byl členem skupiny Der blaue Reiter. V roce 1914 sstál u zrodu mnichovské secese. Působil jako pedagog jak na výmarském, tak dessavském Bauhausu. Spolu s V. Kandinským, A. G. Jawelským a L. Feiningerem založil skupinu Die grünen Vier (Zelená čtyřka). Ze svých cest do Tuniska a Egypta si přinesl specifický barevný kolorit. V barevných kompozicích je znát inspirace dětskou kresbou a silný poetický a hudební podtext. Svou “filozofii umění” uskutečňoval v obrazech, akvarelech, ale i básních. Paul Klee zemřel 29. června 1940 ve švýcarském Muraltu. http://www.fantasyarts.net/Paul_Klee_Paintings.htm

17. prosinec 

Jan Evangelista Purkyně (1787)

Karel Kludský (1864)

Alfréd Radok (1914)

	Josef Lada, český malíř, ilustrátor a spisovatel, se narodil v Hrusicích 17. prosince 1887. Stal se členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Byl významným představitelem české moderní ilustrace. Navázal na kreslířskou tradici 19. století, zejména na dílo Mikoláše Alše. Ve své tvorbě směřoval od secesního tvarosloví k osobité stylizaci založené na pevné souvislé linii plošného pojetí. Zpočátku autor kreseb do humoristických časopisů (Švanda Dudák, Humoristické listy, Šibeničky). V malířském díle vytvořil jedinečný výtvarný obraz české vesnice, spojující idealizaci s humorně parodickým akcentem. Těžištěm jeho díla jsou ilustrace a vlastní knižní tvorba (Moje abeceda, O Mikešovi, Bubáci a hastrmani). Navázal na snahu předchozí generace prosazovat moderní pojetí zejm. dětské ilustrace. Vrcholem ilustrátorského díla je dosažení symbiózy literárního díla a obrazu (J. Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka). Spolupracoval též s divadlem (výprava Prodané nevěsty B. Smetany pro Národní divadlo). Josef Lada zemřel v Praze 14. prosince 1957.
	Když prý jednou přijeli za Salvadorem Dalím jeho přátelé a chtěli mu představit něco z tvorby českých mistrů, tak se Dalí celkem znuděně začal probírat hromádkou obrazů a kreseb a už ji chtěl odložit a přejít k jinému tématu, když tu náhle zahlédl barevný obrázek s tisícovkami bílých teček - sněhových vloček a hrusickým kostelem v pozadí. Dlouze se zadíval na obrázek a potom vykřikl: "To je ono!". A tato historka je pravdivá, protože ji vyprávěl Šíza. A já pouze dodávám: To je opravdu ono! http://hrusice.pragmatic.cz/lada_text.html

16. prosinec 

Arthur C. Clarke (1917),

Ludwig van Beethoven [obvykle česky betóven, něm. béthófen], se narodil 16. prosince 1770 v Bonnu. Ve škole nijak zvlášť nevynikal – školní docházku ukončil v 11 letech. Na jeho budoucí vývoj měly nesmazatelný vliv drastické vyučovací metody jeho otce, který v něm viděl nového ‚malého Mozarta‘. Již v osmi letech stál Beethoven na koncertním pódiu. Začal studovat ve Vídni u W.A.Mozarta, ale náhlá smrt matky jej donutila  vrátit se zpět do Bonnu. Do Vídně se vrátil až v roce 1792, kde pak byl studentem hudby u Haydna a Salieriho. Byl všeobecně obdivován jako skvělý hudebník, skládal klavírní, orchestrální i komorní hudbu. Beethovenova hudební revoluce předznamenala konec klasického stylu Haydnových a Mozartových děl a počátek romantismu.Zákeřná nemoc - hluchota, která se u něj plně rozvinula v jeho 50 letech mu v komponování nezabránila. Jen se jeho hudba z tohoto období stala poněkud uzavřenější a uznání se jí dostalo až po autorově smrti. Složil 9 symfonií, 17 smyčcových kvartetů, 5 koncertů pro klavír a housle a 32 klavírních sonát. V jeho díle najdeme jen jedinou operu – Fidelio. Beethoven zemřel 26. března 1827 ve Vídni. http://w3.rz-berlin.mpg.de/cmp/beethoven.html http://www.lucare.com/immortal/

15. prosinec 

Gustave Eiffel (1832)

Ludwik Lejzer Zamenhof (1859) - tvůrce esperanta, 

Vlastimil Brodský (1920)

Friedensreich Hundertwasser (1928) 

Evald Schorm (1931)

Antoine Henri Becquerel [bekerel], francouzský fyzik se narodil 15. prosince 1852 v Paříži, byl profesorem na tamní polytechnice, zabýval se magnetismem, fosforescencí a polarizací světla. V roce 1986 objevil, že sloučeniny uranu vysílají paprsky, které působí černání citlivé vrstvy na fotografické desce. (Manželé P. a M. Curieovi tento jev nazvali radioaktivitou.) Získal Nobelovu cenu v roce 1903 (spolu s M. a P. Curieovými). Je po něm pojmenována jednotka Si pro aktivitu zářiče (becquerel - zn. Bq). A.H.Becquerel zemřel 25. srpna 1908 v Le Croisic.

14. prosinec 

Nostradamus (1503) 

Vojtěch Hynais (1854) 

Josef Abrhám (1939)

Tycho Brahe [bráe], dánský astronom, jeden z nejlepších pozorovatelů, se narodil 14. prosince 1546 v Knudstrupu (dánská provincie Skane, ležící dnes na území Švédska). V roce 1572 popsal novu v souhvězdí Kasiopeia, roku 1576 začal budovat na ostrově Hven moderní astronomickou observatoř Uraniborg a podle jejího vzoru astronomické centrum v Praze, kde působil na dvoře Rudolfa II. Prováděl řadu poměrně přesných astronomických pozorování (pohyby planet, komet), které sloužily J. Keplerovi jako podklad k výpočtům planetárních drah. Vypracoval koncepci planetární soustavy, která již připouštěla pohyb planet kolem Slunce (planety obíhají kolem Slunce a Slunce se stálicemi kolem Země). Brahe spolu s Keplerem vytvořili z Prahy astronomické středisko světového významu. Tycho de Brahe zemřel v Praze 24. října 1601 a je pohřben v chrámu Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí. http://vedci.wz.cz/Osobnosti/Brahe_T.htm http://www.astro.cz/apod/ap010107.html http://www.cuni.cz/UK-1209.html http://www.nkp.cz/bp/bp2001_4/9.htm http://www.severskelisty.cz/index9.htm

13. prosinec 

Heinrich Heine (1797)

Karel Teige (1900)

Ernst Werner von Siemens [zímens], německý elektrotechnik, vynálezce a podnikatel, se narodil 13. prosince 1816 v Lenthe (nedaleko Hannoveru). Pocházel z chudé početné rodiny, byl druhým z devíti dětí a nejstarším synem. Dětství Siemens prožil v Lenthe, když mu bylo osm, rodina se přestěhovala do Menzendorfu. V 17 letech se Siemens vydal jako dobrovolník na vojenskou dráhu, aby získal technické vzdělání bez velkých nákladů. Siemens sehrál významnou roli v rozvoji telegrafního průmyslu a je autorem velkého množství vynálezů, zejména právě z oblasti telegrafie. Objevil dynamoelektrický princip, zkonstruoval dynamo (1866). V roce 1847 založil v Berlíně Siemensovy závody, v současnosti jeden z největších světových koncernů. V roce 1879 vyrobil prototyp elektrické lokomotivy, v roce 1880 postavil elektrický výtah a v roce 1881 vůz elektrické pouliční dráhy. Jeho jménem nazvána jednotka elektrické vodivosti. Werner von Siemens zemřel v Berlíně 6. prosince 1892. http://en.wikipedia.org/wiki/Ernst_Werner_von_Siemens

12. prosinec 

Gustave Flaubert (1821)

Jiří Mahen (1882)

Frank Sinatra (1915)

11. prosinec 

Hector Berlioz (1869)

Jaroslav Marvan (1901) 

Carlo Ponti (1912)

Jean Marais (1913)

Alexandr Solženicyn (1918) 

Stanislav Kolíbal (1925)

Jean-Louis Trintignant (1930)

 

Robert Koch, německý lékař a mikrobiolog, jeden ze zakladatelů mikrobiologie, se narodil 11. prosince 1843 v Clausthal-Zellerfeldu. Zdokonalením barvicích technik a zavedením kultivačních půd zpevněných agarem dokázal izolovat jednotlivé klony bakterií. Prokázal bakteriální původce řady infekčních onemocnění a tím i příčinný vztah mezi specifickou bakterií a konkrétní nemocí. Zavedení nových metod (1881) umožnilo uskutečnění velkých mikrobiologických objevů. Zjistil způsob přenosu moru blechami z krys na člověka, pokoušel se o první očkování proti tuberkulóze. Nobelova cena v roce 1905 za práce o tuberkulóze. Robert Koch zemřel 27. května 1910 v německém Baden-Badenu.

10. prosinec 

František Ladislav Rieger (1818)

Antonín Novotný (1904) - ne ten herec

Jaromil Jireš (1935)

Adolf Loos, rakouský architekt a teoretik, se narodil 10. prosince 1870 v Brně. Je řazen mezi nejvýznamnější představitele moderní architektury. Po studiích v Liberci se usadil ve Vídni a brzy stanul v čele modernistického hnutí. Ve svém díle rozpracoval pojetí funkcionalistické architektury oproštěné od dekorace, kterou považuje za povrchní a subjektivní (této problematice se věnuje v eseji Ornament a zločin). K Loosovým významným stavbám z roku 1910 patří Steinerův dům ve Vídni a obchodní dům Goldman and Salatsch (rovněž Vídeň). K vrcholným stavbám domů, které jsou pojaty jako “jediný velký vzdušný prostor” (tzv. raumplan), patří např. Müllerova vila v Praze (1928 – 30). Je autorem celé řady kaváren, barů a luxusních obchodů (Vídeň), ale i jednotlivých bytů (např. v Plzni). Adolf Loos zemřel 23. srpna 1933 ve Vídni. http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.l/l846666.htm (biography) http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=692 (další životopisná data) http://www.modernista.cz/czech/f003.html (z dílny A.L. - lehátko)

9. prosinec 

Kirk Douglas (1916) - herec a filmový producent)  

Ladislav Smoljak (1931)

„Kdo zabije člověka, zabije rozumnou bytost, kdo zabije knihu, zabije rozum sám.“ John Milton [miltn], anglický básník, dramatik, prozaik a zakladatel moderního eposu, se narodil 9. prosince 1608 v Londýně. Dětství prožil v ryze puritánské rodině. V roce 1638 absolvoval Cambridge College jako mistr svobodných umění. Následovala studijní cesta po Francii a několikaletý pobyt v Itálii, kde se zabýval italskou epickou poezií.Počátkem 40.let se v souvislosti s rozmachem revoluce vrátil domů a  stanul po boku Olivera Cromwella jako jeho rádce. Svou obratnou stylistikou 25 anglických a latinských protiroajalistických traktátů se Milton zapsal do dějin jako významný zastánce svobody projevu, nedogmatického křesťanství, republikánského zřízení a na základě vlastní zkušenosti též rozvodu. (Příkladem zde může být dílo Aeropagetika, kde se ostře postavil proti jakékoliv cenzuře.) Po popravě Karla I. Byl jmenován Cromwellovým  sekretářem „pro cizí jazyky“ s povinností obhajovat revoluci v zahraničí. V r.1653 následkem intenzivní práce oslepl. Přesto v roce 1667 vydal své vrcholné dílo, dvanáctisvazkový nábožensko-politický alegorický epos Ztracený ráj, ve kterém zpracovává základní křesťanský příběh pádu člověka – pokušení Adama a Evy Satanem a jejich vyhnání z Rajské zahrady. Zajímavé je zde autorovo pojetí padlého anděla Satana („Je lepší vládnout v pekle, než sloužit v nebi.“). Osudným se Miltonovi stává požár Londýna v roce 1666, který jej připravil o velkou část jmění. Autorská práva ke svému nejlepšímu dílu prodal za 10 liber a o ně je pro změnu připravila jeho poslední manželka. Slepý a chudý básník v psaní pokračoval až do své smrti, ale na úspěch Ztraceného ráje se mu už nikdy nepodařilo navázat. Zemřel 8. listopadu 1674 v Chalfont St. Giles, Buckinghamshire, Anglie. http://literatura.kvalitne.cz/ http://www.dartmouth.edu/~milton/

8. prosinec 

Bohuslav Martinů (1890)

Jean Sibelius (1865)

Jim (vl. jménem James Douglas) Morrison [morisn], zpěvák, skladatel a textař, se narodil v Melbourne na Floridě 8. prosince 1943. Byl vyznavačem Sigmunda Freuda a vášnivým čtenářem Friedricha Nietzscheho. Stal se vůdčím zjevem skupiny Doors. S jeho vystupováním byly spojeny různé skandály, občas na pódiu exhiboval, za což byl i uvězněn. Známými se staly jeho písně Light My Fire, Moonlight Drive aj. Po osmi letech skupinu opustil a věnoval se filmové tvorbě. Měl plno vzletných plánů, ale 3. června 1971 zemřel v pařížském hotelu na infarkt. Jeho zdraví bylo podlomeno drogami a alkoholem. Jeho básně i písně svědčí o skutečném talentu a Morrisonově živé imaginaci. Bývá vzpomínán jako jeden z velikánů moderní pop. hudby a rebelů, je rovněž někdy prezentován jako jakýsi "anděl smrti" rocku. Vdova po Morrisonovi Pamela zemřela tři roky po něm na předávkování heroinem.     http://morrison.wz.cz/hi.htm http://nirvana.webz.cz/data/clanky/doors.htm http://www.stud.fit.vutbr.cz/~xpodro01/.iso-8859-1#morrison (diskografie)

7. prosinec 

Marie Tussaud (1761) - zakladatelka musea voskových figurín

Ferenc Futurista (1891)

Rudolf Friml, americký skladatel a pianista českého původu se narodil 7. prosince 1879 v Praze. Studoval na pražské konzervatoři klavírní hru a krátce byl i posluchačem kompozičního oddělení Antonína Dvořáka. V roce 1901 ze studia vyloučen pro vedlejší hudebně výdělečnou činnost, jež se studentům nepovolovala. 1899 -1901 byl korepetitorem baletu Národního divadla, jako klavírní doprovod houslového virtuosa J. Kubelíka s ním absolvoval 1901-02 koncertní turné po Evropě a USA. Na úspěch orientovaný Friml znovu zajel do USA v roce 1904 a od roku 1906 už tam žil trvale. Byl korepetitorem baletu Metropolitní opery. V newyorské Carnegie Hall hrál 1906 s The New York Symphony Orchestra a pod taktovkou Waltera J. Damrosche svůj 1. klavírní koncert. Frimlovou tvůrčí doménou se však stala opereta. V rozmezí let 1905 (Drážďany) až 1934 (New York) jich uvedl na evropské a americké scény celkem 30. The Firefly (Světluška, 1912) byla v Hollywoodu zfilmována a u nás uvedena 1937 pod názvem Španělská vyzvědačka. Z tohoto filmu pochází slavná melodie The Donkey Serenade (Oslí serenáda). Největší ohlas měla opereta na téma z Divokého Západu Rose Mary (1924, v Praze 1928), dále The Vagabond King (Král tuláků, 1925; ústřední postavou je zde pařížský básník 15. století Franćois Villon), Three Musketeers (1928, adaptace literární předlohy Tři mušketýři) a další. Úspěch měla i řada samostatných písní: L'amour, toujours l'amour, Písně o nevěrné milé a Tulácké písničky (obojí na texty K. Hašlera). Menší ohlas měly jeho symfonické a komorní skladby: klavírní České tance, klavírní trio Z českého domova (1907) a Bohemia Suite. Friml nakonec zcela splynul s americkým prostředím (v roce 1925 získal americké občanství), v němž na několik desetiletí prosadil evropské operetní tradice, aniž se sám dal ovlivnit jazzem. Zemřel 12. listopadu 1972 v Hollywoodu. Poznámka: Některé méně časté prameny uvádějí den narození 2.12. http://www.imdb.com/name/nm0295775/

6. prosinec

František Josef hrabě Kinský (1739)

Louis Joseph Gay-Lussac [gelisak], francouzský chemik a fyzik, se narodil 6. prosince 1778 v Saint Léonard de Noblat. Byl jedním z nejvýznamnějších vědců první poloviny 19. století. Působil jako profesor na univerzitě v Paříži. Zkoumal vlastnosti boru, sodíku, draslíku, jodu, kyanovodíku a dikyanu, ale řešil i technologické otázky - zdokonalil komorový způsob výroby kyseliny sírové (absorpcí oxidů dusíku při její výrobě), zabýval se i organickou analýzou.V roce 1802 vyslovil základní zákon pro izobarický děj (Gay-Lussacův zákon), v roce 1805 objevil zákon o slučování plynů, podle kterého se plyny slučují v jednoduchých objemových poměrech. Louis Joseph Gay-Lussac zemřel v Paříži 9. května 1850. http://www.nndb.com/people/885/000100585/

5. prosinec

Vítězslav Novák (1870)

Walt Disney (plným jménem Walter Elias Disney) [dyzny], americký kreslíř a filmový producent, se narodil 5. prosince 1901 v Chicagu.. Do historie filmu se zapsal jako tvůrce známých postaviček z animovaných seriálů (myšák Mickey, pes Pluto, kačer Donald). V  roce 1937 natočil první celovečerní animovaný film Sněhurka a sedm trpaslíků, po kterém následovaly Pinocchio, Popelka, Lady a Tramp, Šípková Růženka, Kniha džunglí. Po válce natáčel hrané filmy (Ostrov pokladů, 20 000 mil pod mořem) a dokumentární filmy pro mládež (Ostrov tuleňů, Druhá tvář přírody, Vodní ptactvo, Údolí medvědů). 1955 založil na Floridě (USA) zábavní park Disneyland. Disney zemřel 15. prosince 1966 v Burbanku (Kalifornie). http://disney.go.com/home/today/index.html

4. prosinec

Rainer Maria Rilke (1875) - básník 

Gérard Philipe (1922)

Vasilij Kandinskij, ruský malíř a výtvarný teoretik, se narodil 4. prosince 1866 v Moskvě. Byl jedním ze zakladatelů abstraktního umění. Dětství trávil v Oděse, při svém pobytu na Sibiři byl inspirován lidovým uměním. Od roku 1896 studoval malířství v Mnichově. Vyšel od mnichovského realismu (městské motivy se světelnými efekty), impresionismu a secese (romantické “pohádkové” výjevy inspirované hudebními a básnickými zážitky) a expresionismu. Dospěl k expresívní abstrakci, kde předmět nahrazuje psychologickým působením barvy. Stal se vůdčí postavou mnichovské avantgardy. V roce 1909 byl zakladatelem výstavního spolku Der blaue Reiter (Modrý jezdec; podle názvu jeho obrazu). 1910 vzniklo jeho první nefigurativní dílo Abstraktní akvarel a současně napsal programovou studii O duchovnu v umění. Po Říjnové revoluci v roce 1917 se vrátil do vlasti, kde zastával významné funkce v sovětských komisích pro umění. V roce 1921 se vrátil do Německa, stal se profesorem profesorem Bauhausu ve Výmaru a poté v Desavě. V tomto období směřoval k přísnému matematickému řádu, čímž se přiblížil konstruktivismu, který jinak odmítal. Po zavření Bauhasu nacisty v roce 1933 odjel do Paříže. V závěrečném syntetizujícím období se snažil spojit západní racionalismus s barevností ruského umění, zoomorfními motivy a čínskými kaligrafickými principy členění plochy. Do jeho kompozic se opět vrátila i figura, ovšem jako pouhý symbolický znak. Z díla: Improvizace, Kompozice, Žlutá-červená-modrá, Žlutý doprovod, Mírný pohyb. Vasilij Kandinskij zemřel 13. prosince 1944 v Neuilly-sur-Seine (Francie). Za tohoto umělce hovoří nejlépe jeho dílo, zde jsou odkazy: http://cgfa.sunsite.dk/kandinsky/index.html http://www.damox.com/art/vasily-kandinsky.htm http://www.abcgallery.com/K/kandinsky/kandinsky.html (Olgas gallery) http://www.quizbowlonline.com/waskan.html

3. prosinec

Ozzy Osbourne (1948) - Fišův favorit

Bohuslav Balbín (1621)

Olga Scheinpflugová (1902)

Jean-Luc Godard [godár], francouzský filmový režisér, scénárista, novinář a kritik, se narodil v Paříži 3. prosince 1930. Je hlavním představitelem francouzské nové vlny na zač. 60. let. Pracuje na principu koláže filmů nebo takovými postupy, které nerespektují vžitá pravidla filmového jazyka. Jeho experimentální forma koresponduje se společensky nonkonformním obsahem většiny jeho filmů (U konce s dechem - 1960, Vojáček - 1963, Žena je žena - 1961, Pohrdání - 1963, Vdaná žena - 1964, Bláznivý Petříček - 1965, Alphaville - 1965, Daleko od Vietnamu - 1967, Křestní jméno Carmen - 1984, Detektiv - 1985, Král Lear - 1987). http://wikipedia.infostar.cz/j/je/jean_luc_godard.html (filmografie a životopis) http://www.imdb.com/name/nm0000419/ http://www.dokument-festival.cz/pers_detail.phtml?pers_id=50

2. prosinec 

Maria Callas (1923)

Jaroslav Durych (1886)

Miloš Macourek (1926)

Georges-Pierre Seurat [sera], francouzský malíř a teoretik, se narodil v Paříži 2. prosince 1859. Je představitelem postimpresionismu, spolu s P. Signacem rozpracoval teorie neoimpresionismu. Technikou pointilismu vytvořil řadu velkých figurálních kompozic i krajin (Nedělní odpoledne na ostrově Grande Jatte, Stojící modelka). Svými barevnými teoriemi předznamenal a ovlivnil budoucí abstraktní umění. Signac studoval dva roky na městské kreslířské škole a dva roky na École des Beaux-Arts;, v Louvru kopíroval staré mistry, zvláště J. A. D. Ingresa, E. Delacroixe a P. Veronese. Zabýval se také literaturou o teorii barev (Ch. Blanc, Chevreul, Rood) a byl nadchnut myšlenkou Ch. Blanca, že barvy podléhají pevným zákonům a lze se jim učit stejně jako hudbě. V letech 1882-83 Seurat výlučně kreslil. Na svém prvním olejovém obraze Koupání pracoval více než rok, obraz jury Salónu 1884 odmítla. Spolu s P. Signacem, Dubois-Pilletem a O. Redonem založil Seurat Société des Artistes Indépendants (Společnost nezávislých umělců). Na prvním Salónu nezávislých v květnu 1884 mohl vystavit svůj první velký obraz, který zaujal Signaca. Salónů nezávislých se účastnil každoročně. Pod vlivem Signacovým začal Seurat užívat čistých barevných tónů nanášených v malých skvrnách, sleduje přitom optický zákon simultánního kontrastu. Míšení barev na paletě hradili oba malíři optickým míšením na divákově sítnici. Technikou pointilismu provedl Seurat řadu velkých figurálních kompozic a větší počet krajin. Krajiny maloval v létě v plenéru u moře nebo v okolí Paříže, kdežto v zimě pracoval v ateliéru na velkých kompozicích, v nichž systematicky sledoval a vyjadřoval své umělecké záměry. Krátce před smrtí dopsal svou teoretickou stať o barvách, tónech a liniích. Zemřel v Paříži na infekci 29. března 1891 a je pochován na hřbitově Père Lachaise. http://www.artelino.com/articles/georges_seurat.asp (životopis anglicky) Odkaz 2 -  (galerie) http://www.abcgallery.com/S/seurat/seurat.html (85 vyobrazení, doporučuji navštívit) http://www.halter.net/gallery/seurat-gj.html

1. prosinec

Nikolaj Ivanovič Lobačevskij, ruský matematik (1792) 

Woody Allen (1935)

Antonín Chitussi, český malíř, se narodil 1. prosince 1847 v Ronově nad Doubravou. Studoval na pražské Akademii, později v Mnichově a ve Vídni, na pražskou Akademii se znovu vrátil v roce 1874, po dvou letech byl ale vyloučen. Debutoval roku 1876 a 1877 v Praze na výstavách Krasoumné jednoty, Umělecké besedy a v salónu Lehmannově. Roku 1878 narukoval jako vojín do Bosny. O rok později odjel na studijní pobyt do Paříže, kde také vystavoval. První souborná výstava však přišla až v roce 1885 v Praze. Chitussi dlouho nemohl nalézt svou uměleckou cestu. Ve figurální kompozici a žánru, ke kterému ho vedlo školení na Akademii, svůj talent neuplatnil. Po nuceném odchodu z Akademie se začal zajímat o krajinomalbu, ale první opravdu zdařilé dílo vzniklo až roku 1878 - jde o obraz Z Trojského ostrova. Postupně se stával mistrem plenérové krajiny a citlivým malířem přírodní nálady. Do mladé (Slavíčkovy) generace se zapsal svým pojetím prostých motivů a citem pro výraz české krajiny. Chitussiho dílo se ale známým stalo až po jeho smrti. K nejznámějším obrazům patří Z uherské pusty (1873), Z Trojského ostrova (1878), Z Barbizonského lesa (1879), Údolí Doubravky (1882), Z Českomoravské vysočiny (1882), Seina u Suresnes (1883), Kapří rybník u Třeboně, Rybník ze Železných hor (po roce 1883). Antonín Chitussi zemřel v Praze 1. května 1891.

**